Ortodoncie v ČR

Dostupnost a finanční náročnost ortodontické léčby se mohou v různých státech Evropy značně lišit, a to i v rámci léčby s alignery, jako jsou K Clear. Zde je několik faktorů, které mohou ovlivnit rozdíly v cenách a dostupnosti:

1. Cenové rozdíly v Evropě

• V České republice platí omezení, že ortodontickou léčbu mohou poskytovat pouze specialisté – tedy ortodontisté. Tento fakt má vliv na cenu a dostupnost ortodontických služeb. Specialisté v ortodoncii mají vyšší školení a zkušenosti, což se odráží na ceně jejich služeb. V důsledku tohoto omezení a specializace je konkurence v České republice omezená, což může vést k vyšším cenám.

• Ve většině jiných evropských zemí, jako je například Německo nebo Polsko, je situace jiná. Tam mohou ortodontickou léčbu poskytovat i všeobecní zubní lékaři (nejen ortodontisté), což vytváří širší konkurenci na trhu. Tento širší okruh poskytovatelů může vést k nižším cenám za ortodontickou péči, včetně léčby s průhlednými rovnátky. Všeobecní zubní lékaři nemusejí mít stejné náklady na školení* a specializaci jako ortodontisté, což může vést k nižším cenám léčby.

• Tento rozdíl v regulaci a kvalifikaci poskytovatelů je určitě jedním z faktorů, který ovlivňuje ceny ortodontické léčby. Také je pravda, že v Německu i Polsku je konkurence silná, a to může vést ke snížení cen.

• Dále také hraje roli fakt, že v některých státech EU, jako je Německo, je cena za léčbu alignery K Clear nebo jinými značkami mnoha případech nižší než v ČR a to i přes vysokou kvalitu služeb.

• Ceny ve východní Evropě (např. Polsko, Maďarsko) bývají zpravidla ještě nižší než v západní Evropě.

Závěr: 

Omezení v České republice, kde ortodontickou léčbu mohou poskytovat pouze specialisté, přispívá k vyšším cenám než v zemích, kde tuto léčbu mohou poskytovat i všeobecní zubní lékaři. Tento rozdíl v regulaci a konkurenci je tedy významným faktorem, který ovlivňuje cenovou politiku ortodontické péče.

2. Dostupnost a nabídka

• V západní Evropě je dostupnost léčby alignery vysoká, a to jak v soukromých, tak i v některých veřejných klinikách. Některé země mají bohatší nabídku ortodontických specialistů, což může znamenat větší konkurenci a nižší ceny u některých poskytovatelů.

• Východní Evropa nabízí stále kvalitní ortodontické služby, přičemž v některých zemích (např. v Polsku, Maďarsku) je možné se setkat i s cestovním zdravotnictvím. Někteří pacienti se rozhodují pro cestování do těchto zemí za ortodontickou léčbou, protože ceny mohou být výrazně nižší a zároveň je zajištěna dobrá kvalita služeb.

3. Pojištění a příspěvky

• Ve většině západoevropských zemí je ortodontická léčba pro dospělé částečně nebo úplně nehraditelná z veřejného zdravotního pojištění. V některých případech mohou pojišťovny přispět na léčbu, ale obvykle se vztahuje pouze na děti nebo mladistvé.

• V ČR je pojištění pro dospělé pacienty také omezené, ale pro pacienty do 22 let mohou být příspěvky na léčbu částečně hrazeny (léčbu fóliovými aparáty - alignery zdravotní pojištění nehradí). Pojištění a příspěvky se mohou lišit v závislosti na konkrétních pravidlech zdravotního systému.

4. Specifika ortodontické péče

• Kvalita péče je v rámci EU obvykle vysoce standardizovaná a lékaři v různých zemích mají podobné vzdělání a školení. Ve všech zemích EU platí přísná pravidla pro kvalitu zdravotní péče.

• Lékaři v západní Evropě mohou mít širší zkušenosti s moderními ortodontickými technologiemi a alignery, ale to neznamená, že v ostatních státech je péče nižší kvality.

Závěr:

Cena ortodontické léčby s alignery a její dostupnost v Evropě jsou v České republice na průměrné úrovni ve srovnání s západoevropskými zeměmi, kde bývá obvykle levnější. Východní Evropa (např. Polsko, Maďarsko) může nabídnout ještě nižší ceny při zachování vysoké kvality léčby.

Podle EFOSA (European Federation of Orthodontic Specialists Associations), jak uvádí European Orthodontic Guide (2013), všeobecní zubní lékaři mohou ortodontickou léčbu poskytovat ve všech evropských zemích, s výjimkou České republiky, Slovenské republiky a Estonska, kde ortodontickou léčbu mohou poskytovat pouze certifikovaní specialisté v ortodoncii.

Tato regulace se vztahuje na všechny evropské země kromě výjimek uvedených výše, což znamená, že v mnoha evropských státech mohou všeobecní zubní lékaři provádět ortodontické zákroky, včetně použití alignerů, fixních rovnátek a dalších ortodontických metod.

Země, kde ortodontickou léčbu mohou poskytovat všeobecní zubní lékaři:

• Všechny evropské země včetně Kypru a Turecka, s výjimkou Česka, Slovenska a Estonska.

Země, kde ortodontickou léčbu mohou poskytovat pouze specialisté:

• Česká republika

• Slovenská republika

• Estonsko

Tento rozdíl v regulacích je důležitý, protože v zemích, kde tuto léčbu mohou poskytovat i všeobecní zubní lékaři, vzniká širší konkurence na trhu, což vede k nižším cenám pro pacienty. 

Naopak v České republice a dalších zmíněných zemích, kde je ortodontická péče vyhrazena pouze specialistům, bývá  cena vyšší, což je dáno přísnějšími kvalifikačními požadavky, odbornou úrovní poskytovatelů, a exkluzivitou v určování ceny.

V České republice je téma ortodontické péče a regulace poskytování těchto služeb složité, a to i v souvislosti s fóliovými aparáty, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a jejich použití roste.

Podle dokumentu "Poskytování ortodontické péče v České republice k 31.12. 2021" na stránkách České ortodontické společnosti, se objevuje snaha umožnit poskytování ortodontické péče i praktickým zubním lékařům (tedy těm, kteří nemají atestaci v ortodoncii), přičemž tato snaha souvisí především s nárůstem zájmu o fóliová rovnátka (alignery). 

I když jsou alignery populární a umožňují širší přístup k ortodontické léčbě, jejich použití a regulace v ČR jsou složité.

Problémy spojené s regulací:

1. Není snadná regulace:

   • Česká ortodontická společnost na svých stránkách publikuje dokument Poskytování ortodontické péče v České republice k 31.12. 2021, ve kterém mj. uvádí:

   • V posledních letech se u nás i přesto objevuje snaha umožnit poskytování ortodontické léčby i lékařům bez atestace v ortodoncii, a to především v souvislosti se stoupající popularitou fóliových aparátů. Léčba těmito aparáty není hrazena ze zdravotního pojištění, a proto není pro Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR), pojišťovny a jiné instituce možné jejich rozšíření mezi praktickými zubními lékaři spolehlivě určit, ani regulovat.

   • Tato nejednoznačnost ve vztahu k regulacím vytváří prostor pro různé výklady a aplikace léčby.

2. Legalita a kontrola:

   • Někteří praktičtí zubní lékaři shromažďují informace o ortodontických anomáliích jako podklad pro diagnózu, kterou provádí, léčebné plány vytváří, a samotnou léčbu řídí zubní lékaři v zahraničí, kteří nejsou svázaní českou legislativou, za stejné ceny jako v zahraničí. Tento způsob je v podstatě léčba v zahraničí, přičemž pacientovi šetří čas, cestovní náklady, řeší případnou jazykovou bariéru, a poskytují rychlou podporu, což může být pro pacienty velmi výhodné.

   • Praktici v České republice jsou i přes tvrzení ČOS, že ÚZIS ČR, pojišťovny a jiné instituce nemohou spolehlivě určit ani regulovat rozšíření fóliových aparátů mezi praktickými zubními lékaři, v některých případech institucemi kritizováni za poskytování nelegální ortodontické péče, pokud se rozhodnou pro léčbu fóliovými aparáty bez příslušné atestace. Kritika bývá iniciována ze strany ortodontistů, kteří ve svém výsostném postavení při určování ceny nestojí o konkurenci, a především bývá problém pro pacienty, kteří hledají alternativní a cenově dostupnější způsoby léčby.

3. Léčba v zahraničí:

   • V některých případech léčbu s fóliovými aparáty řídí zubní lékaři v zahraničí, kteří nejsou svázáni českou legislativou, pokud zubní lékaři v ČR nemohou nebo nechtějí poskytovat tuto službu z důvodu právní nejistoty a možné perzekuce ze strany autorit.

Proč se to děje?

1. Vzestup poptávky po fóliových aparátech:

   • V posledních letech roste populární zájem o fóliová rovnátka (alignery), která jsou moderní, estetická a relativně pohodlná. Pacienti mají často zájem o léčbu, která je méně invazivní a neviditelná.

2. Nedostatek dostupnosti:

   • Vzhledem k regulacím v ČR, kdy je ortodontická léčba vyhrazena specialistům, ale zároveň roste poptávka po levnějších a dostupnějších alternativách (zejména alignerech), se někteří praktičtí zubní lékaři mohou rozhodnout vyhledávat způsoby, jak pacientům tuto léčbu poskytovat i bez nutnosti specialisty. To může zahrnovat mezinárodní spolupráci, kdy léčba probíhá pod dohledem zubních lékařů v jiných státech, kde jsou regulace volnější.

Závěr:

Tento způsob ortodontické péče, kde diagnózu provádí český zubní lékař, ale samotná léčba a její řízení probíhá v zahraničí, je stále právně citlivý a vyvolává legální problémy. I když tento model pomáhá pacientům šetřit čas a náklady, není úplně bez rizik. Je tedy důležité být si vědom právních regulací a toho, jaká rizika mohou nastat, pokud se taková léčba nereguluje správně v rámci českého zdravotního systému.

Tato situace ukazuje, jak komplikované může být poskytnutí ortodontické péče v ČR, když systém specializačního vzdělávání a poskytování ortodontické péče nastolený v v České republice v 90. letech minulého století přetrvává dodnes, zatímco doba přinesla nové technologie a metody, které odmítá integrovat do tradičního systému zdravotní péče.

Složitá situaci v oblasti ortodontické péče v České republice a vliv, který na ni mají faktory jako regulace, dostupnost péče, ceny a pojištění.

Klíčové body:

1. Historie a změna regulace:

   • Do roku 1995 mohli praktičtí zubní lékaři v Československu poskytovat ortodontickou péči i bez specializace. Toto pravidlo se změnilo po roce 1995, kdy byla péče omezena na specialisty v ortodoncii  (odbornost 015). Tuto právní úpravu opakuje i Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), a Zákon č. 95/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. To znamená určité omezení dostupnosti a kvalifikace poskytovatelů.

2. Pojištění a přístup k léčbě:

   • Od roku 2022 veřejné zdravotní pojištění v České republice nepřispívá na ortodontickou léčbu pro pacienty starší 22 let. Fóliová rovnátka (alignery) nebyla proplácena nikdy. Tento fakt zvyšuje finanční zátěž pacientů a může vést k tomu, že lidé hledají levnější alternativy, včetně samoléčby nebo léčby v zahraničí.

3. Dostupnost specialistů a čekací lhůty:

   • Počet ortodontistů v ČR je v současnosti poměrně nízký (v roce 2023 jich bylo podle České stomatologické komory jen 337), což vede k dlouhým čekacím lhůtám na ortodontickou léčbu. Tato situace ještě zhoršuje dostupnost kvalitní péče pro pacienty, kteří se pak rozhodují pro alternativní řešení.

4. Vysoké ceny:

   • Omezený počet specialistů a nízká konkurence mohou vést k tomu, že ceny ortodontické léčby v ČR jsou vyšší než v okolních zemích, což nutí některé pacienty hledat levnější možnosti v zahraničí.

5. Alternativy – samoléčba a léčba v zahraničí:

   • Pacienti se stále častěji obracejí na samoléčbu bez lékařského dohledu, kdy si objednají alignery přímo na internetu. Tento trend může být lákavý, protože je levnější, ale nese s sebou značná rizika, protože pacienti si mohou zvolit nevhodnou léčbu nebo si zvolit zcela neověřené produkty.

   • Další možností je léčba v zahraničí, kde mohou ortodontické služby poskytovat i praktičtí zubní lékaři, což snižuje ceny a zkracuje čekací lhůty.

Důsledky pro pacienty:

• Legální a bezpečnostní rizika: I když instituce nemohou pacientům bránit v tom, aby se rozhodli pro samoléčbu nebo léčbu v zahraničí, tyto alternativy nesou rizika. Chybějící lékařský dohled může vést k nesprávně nastavené léčbě, což může mít dlouhodobé následky pro zdraví zubů a ústní hygienu.

• Nízká informovanost a poradenství: Pacienti, kteří hledají levnější alternativy, nemusejí mít dostatek informací o možnostech a rizicích spojených s neodbornou nebo zahraniční léčbou. I když zdravotnické instituce doporučují, aby se pacienti vyhnuli samoléčbě nebo léčbě bez odborného dohledu, toto varování není vždy účinné, zejména v kontextu online nabídky levných produktů a služeb.

Závěr:

Vysoké ceny, nízký počet specialistů, a přísné regulace vedou k tomu, že pacienti v ČR hledají levnější a dostupnější způsoby léčby. To může zahrnovat samoléčbu (např. nákup alignerů přes internet) nebo léčbu v zahraničí, kde jsou regulace méně přísné a ceny nižší. I když je taková léčba pro některé pacienty lákavá, je důležité si uvědomit rizika spojená s neodbornou péčí.

Tento trend ukazuje na potřebu reformy nebo revize regulací v oblasti ortodontické péče v České republice, která by mohla umožnit širší přístup ke kvalitní péči a zároveň zachovat bezpečnost pacientů.

2003

Zubních lékařů je málo, kdo bude léčit?

Prezident Stomatologické komory ... vidí, jak obor jede do krize. „V ortodoncii, kde se dětem rovnají zuby, je situace už dnes velmi vážná a je to předobraz toho, co se může stát v budoucnu s celým zubním lékařstvím, pokud vláda nesjedná už dnes nápravu,“ říká Pekárek.

Tvrdí, že nejsou výjimkou okresy, kde od objednání se děti dostanou ke specialistovi až za tři roky.

Je tomu tak například na Zlínsku. V celé republice místo potřebných 500 ortodontistů je jich v praxi jen 180.

„Není vina lékaře, že se k nim dětští pacienti dostanou tak pozdě. Poté, co děti dostanou rovnátka, musejí totiž často chodit na kontroly a lékaři nemají kapacitu pečovat o další. Přibývá tak dětí, kterým se zuby hroutí,“ řekl Pekárek.

Komora již bije na poplach několik let, ministerstvu zdravotnictví už před léty dala mnoho analytických materiálů, ale zatím se jen málo blýská na lepší časy.

Rostislav Čevela, první náměstek ministryně zdravotnictví, tvrdí, že jeho úřad chce nedostatek stomatologů a lékařů se specializací v ortodoncii urychleně řešit a připravuje k tomu poměrně zásadní rozhodnutí.

Podle něj by se zkrátila příprava specialistů a tím v poměrně krátké době by jich mohlo být více. Uvažuje se rovněž o vyšších počtech studentů na stomatologických fakultách.

Zdroj: https://zdravi.euro.cz/clanky/zubnich-lekaru-je-malo-kdo-bude-lecit/

PO 20 LETECH...

2023

Šmucler radí, jak si najít zubaře. V Česku jich je „hrozně moc“, chybí jen ortodontisté

Výjimkou jsou ortodontisté, tedy specialisté na rovnání zubů. Těch je v Česku podle šéfa stomatologické komory opravdu málo, což vychází z regulovaného systému vzdělávání. „Dramaticky stoupl počet žádostí o rovnátka a my musíme říct, že nám Ukrajinci zaházeli statistikou,“ podotkl Šmucler, že spousta ukrajinských dětí v Česku požádala o rovnátka, čímž se prodloužily čekací doby pro české děti.

Zdroj: https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/743613/smucler-radi-jak-si-najit-zubare-v-cesku-jich-je-hrozne-moc-chybi-jen-ortodontiste.html

Ortodoncie v Česku je nejdražší na světě, říká Roman Šmucler

„Ortodoncie je u nás nejdražší na světě,“ řekl prezident ČSK a dodal: „V ostatních stomatologických oborech je situace naštěstí jiná. Ale už i služby ortodontistů v sousedním Německu jsou podstatně levnější než v Česku.“ Podle něj i proto dnes hodně Čechů jezdí za ortodoncií právě do sousedního Německa nebo Polska. Rovnátka i jejich nasazení a veškeré související služby je tam totiž vyjdou levněji, i když je zaplatí v hotovosti a bez spoluúčasti smluvní zdravotní pojišťovny.

„Důvod tohoto stavu je ten, že stát reguluje počet ortodontistů na státních školách. Proto jich je málo,“ vysvětlil pro ZdraveZpravy.cz Roman Šmucler. „My bychom nové ortodontisty jako ČSK vyškolili, ale stát to nechce,“ dodal. Jeho slova potvrzují počty ortodontistů u nás. Podle dat ČSK je v Česku celkem 337 zubních lékařů specializovaných v oboru ortodoncie. Pro lepší ilustraci uveďme, že ve věku 24 až 29 let u nás praktikují tři ortodontisté. A ve věku 70 až 99 let je v Česku 44 ortodontistů. Vůbec nejvíce jich je ve věku 65 až 69 let, a to celkem jednašedesát ortodontistů.

Zdroj: https://www.zdravezpravy.cz/2023/05/17/ortodoncie-v-cesku-je-nejdrazsi-na-svete-rika-roman-smucler/

Tento článek vyvoval bouřlivou reakci České ortodontické společnosti:

• Otevřený dopis pezidentovi ČSK

• Odpověď doc. MUDr. R. Šmuclera, CSc.

• Reakce dr. E. Šrámkové

• Odpověď dr. R. Šmuclera na sdělení dr. E. Šrámkové (první část)

• Odpověď dr. R. Šmuclera na sdělení dr. E. Šrámkové (druhá část)

• Odpověď výboru ČOS dr. R. Šmuclerovi

• Zvukový záznam z tiskové konference ČSK ze dne 17.5.2023 Vyjádření dr. R. Šmuclera týkající se ortodoncie od 55. minuty.

Zdroj: Česká ortodontická společnost https://www.orthodont-cz.cz/pro-cleny/aktualni-informace/

Rovnátka od klasického zubaře? To je cesta do pekel, říká ortodontista

Prezident České stomatologické komory (ČSK) Roman Šmucler v médiích uvedl, že rovnátka v Česku patří mezi nejdražší na světě.

Jeho slova vyvolala mezi ortodontisty rozruch. I když se šéf stomatologů ve vyjádření pro Seznam Zprávy od svých dřívějších prohlášení distancoval, tyto výroky kritizuje předseda České ortodontické společnosti (ČOS) Ivo Marek.

„Ortodontická péče v České republice je ve středoevropském a západoevropském prostoru nejlevnější, ne nejdražší. Je to úplně mylná informace, kterou pan prezident z nějakého neznámého důvodu neustále vypouští,“ říká v rozhovoru.

Vysvětluje také, jak ceny za ortodontickou péči vznikají, jaký na ně mohou mít vliv konkrétní lékaři a co by se v jeho oboru mělo změnit. 

Zdroj: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-cena-rovnatek-neni-dramaticka-volaji-i-pacienti-z-ciziny-rika-ortodontista-247789

Kde je pravda?

Porovnání cen Invisalign v ČR

• Orientační ceny Invisalign v ČR

veřejně dostupné ceníky některých ordinací:

• https://www.rovnatka-praha.cz/cenik/

• https://www.schill.cz/sluzby/neviditelna-rovnatka-invisalign/

• http://www.rovnatka-orto.cz/ceny-rovnatek/

• https://ambicare.cz/cenik/ortodoncie/

• https://www.rpclinic.cz/aktualni-cenik

a ve světě

• Porovnání cen Invisalign v různých zemích - srovnávací tabulka uvádí kliniky s nejnižší a nejvyšší cenovou nabídkou

• Současný stav klinické ortodoncie v některých evropských a amerických zemích

• Kolik stojí Invisalign v USA?

• Náklady na Invisalign a další značky průhledných rovnátek v UK

V České republice je dlouhodobý nedostatek ortodontistů, což je problém, který se zhoršuje i v důsledku rostoucí poptávky po ortodontické péči. Tento nedostatek je výsledkem regulovaného vzdělávacího systému, kde Ministerstvo zdravotnictví omezuje počet přijatých studentů na specializaci v ortodoncii, což vede ke stabilnímu počtu ortodontistů v České republice, který se v posledních třiceti letech pohybuje kolem 350 specialistů.

Důvody pro tento stav:

1. Regulace vzdělávání a kvóty:

   • Ministerstvo zdravotnictví je zodpovědné za regulaci a dozor nad vzdělávacími programy pro ortodontisty. Ročně však přijímá omezený počet studentů na specializaci, což je mnohdy blízko počtu ortodontistů, kteří odcházejí do důchodu. Tento proces udržuje stabilní, ale nízký počet specialistů.

2. Lobbing ortodontické komunity:

   • Jedním z možných důvodů pro takovou regulaci může být i vliv ortodontických organizací, které mohou podporovat tento stav, protože omezený počet specialistů zajišťuje vysokou poptávku po jejich službách. Nižší konkurence může také pomoci udržet vyšší ceny ortodontické léčby, což je výhodné pro ortodontisty.

3. Vliv demografických změn a migrace:

   • Další faktor, který zmiňuje Předseda České stomatologické komory, MUDr. Šmucler, je rostoucí počet ukrajinských dětí, které přišly do ČR a požádaly o rovnátka, což mělo za následek prodloužení čekacích lhůt pro české pacienty. Tento demografický faktor může situaci ještě zhoršit, protože poptávka po ortodontických službách stále roste.

Dopady pro pacienty:

• Dlouhé čekací lhůty na ortodontickou léčbu se staly běžnou praxí, což vede k frustraci pacientů a tlačí je k alternativním řešením, jako je samoléčba nebo léčba v zahraničí, kde jsou čekací doby kratší a ceny mohou být nižší.

• Vyšší ceny: Vzhledem k nízkému počtu ortodontistů je na trhu nižší konkurence, což mívá za následek vyšší ceny za ortodontickou léčbu v ČR ve srovnání s některými jinými evropskými zeměmi, ve kterých jí mohou poskytovat i všeobecní zubní lékaři.

Lobbing ortodontických organizací?

• Lobbing a vliv profesních organizací na regulace zdravotní péče je běžný jev v mnoha odvětvích, včetně medicíny. Je pravděpodobné, že ortodontická komunita v ČR měla a stále má vliv na rozhodování o regulacích týkajících se počtu specialistů v zemi, a to jak na úrovni ministerstev, tak i na odborných institucích. Tento stav může poskytovat výhody pro odborníky, ale zároveň může omezit dostupnost péče pro širší veřejnost.

Co s tím?

Tato situace podtrhuje potřebu změn v regulacích a vzdělávacích politikách, které by mohly umožnit širší přístup k ortodontické péči a zároveň zohlednit zvyšující se poptávku. Některé země řeší podobné problémy například uvolněním regulace nebo zaváděním nových metod léčby, jako jsou alignery, které lze snadněji využívat pod dohledem odborníků.

Závěr:

Regulace vzdělávání a omezený počet ortodontistů v České republice jsou hlavními příčinami nedostatku specialistů a dlouhých čekacích lhůt, což vytváří prostor pro alternativní metody léčby. Ačkoli je tento systém v některých ohledech chráněn zájmy ortodontistů, současná situace ukazuje na potřebu flexibilnějšího přístupu, který by vyvážil poptávku a nabídku a zároveň zajistil dostupnost kvalitní péče pro všechny pacienty.

1982 v ortodoncii pracovalo 231 zubních lékařů, z nichž se 60% věnovalo ortodoncii na plný úvazek. Z celkového počtu bylo 86 specialistů, ostatní lékaři v přípravě.

1991 se ortodoncií zabývalo 265 zubních lékařů, z toho 169 bylo atestovaných.

V následujících letech proběhly radikální změny nejen v českém zdravotnictví, ale i v předatestační přípravě v ortodoncii. Dosavadní vzdělávání formou samouky bylo nahrazeno tříletou specializační přípravou ukončenou atestační zkouškou. Tento způsob výuky vycházel z evropského programu Erasmus.

1995 zdravotní pojišťovny přestaly přispívat na ortodontickou péči poskytovanou zubními lékaři bez specializace a ortodontická péče se úplně přesunula do rukou specialistů.

2010 na území České republiky pracovalo 332 specialistů. Jejich věkový průměr byl 51,5 let a věkový medián (střední hodnota) 55 let.

2015 bylo zjištěno 346 ortodontistů s průměrným věkem 51,1 let.

2018 pracovalo celkem 360 ortodontistů na 363 pracovištích. Průměrný věk lékařů klesl na 49,7 let a věkový medián byl 48 let. 

2021 bylo Českou ortodontickou společností zjištěno 375 ortodontistů

2023 bylo podle dat ČSK v Česku celkem 337 zubních lékařů specializovaných v oboru ortodoncie 

Všechny dosavadní průzkumy poukazovaly na nerovnoměrné rozložení ortodontistů v jednotlivých krajích.

Systém specializačního vzdělávání a poskytování ortodontické péče nastolený v 90. letech minulého století přetrvává v České republice dodnes.

Průměrná hrubá měsíční mzda zubního lékaře v České republice se pohybuje mezi 34 180 Kč a 129 535 Kč, přičemž 10 % zubních lékařů vydělává méně než 34 180 Kč a 10 % více než 129 535 Kč.

platy.cz

V průměru si zubní lékaři v České republice vydělávají přibližně 78 225 Kč měsíčně.

cz.jooble.org

V Praze mohou zubní lékaři dosáhnout měsíční mzdy až 250 000 Kč, v závislosti na zkušenostech a konkrétní praxi.

jenprace.cz

Po pěti letech praxe se mzda zubního lékaře obvykle pohybuje mezi 21 805 Kč a 35 779 Kč měsíčně.

mujplat.cz

Je však důležité poznamenat, že mzdy se mohou lišit v závislosti na regionu, typu praxe (např. státní vs. soukromá) a individuálních zkušenostech a specializaci zubního lékaře.

Průměrná hrubá měsíční mzda ortodontisty v České republice se pohybuje mezi 40 000 Kč a 60 000 Kč.

nabidka-prace.penize.cz

V některých regionech, jako je Cheb, se nabízejí mzdy pro samostatně pracující zubní lékaře ve výši 55 000 Kč až 60 000 Kč, přičemž ortodontisté obvykle vydělávají více.

odpovedi.cz

Je však důležité poznamenat, že mzdy se mohou lišit v závislosti na regionu, typu praxe (např. státní vs. soukromá) a individuálních zkušenostech a specializaci ortodontisty.

V některých oblastech, zejména v Praze a větších městech, se mzdy ortodontistů mohou vyšplhat výrazně výše, než je průměr uvedený v některých obecných přehledech. 

Vzhledem k vysoké poptávce po ortodontistech a omezené dostupnosti specialistů v ČR, zejména v oblasti ortodoncie, jsou mzdy 165 000 Kč (nebo i vyšší) pro ortodontisty po atestaci za plný úvazek zcela reálné. K tomu je často přidána úhrada odborných školení nebo bonusy za výkon, což může mzdu ještě navýšit.

Tento trend je v souladu s aktuálními údaji o nedostatku ortodontistů, což tlačí na zvyšování mezd, především v městských aglomeracích, kde je poptávka po ortodontické péči nejvyšší.

Tato specifika ukazují, že mzdy ortodontistů se mohou značně lišit podle regionu a poptávky po jejich službách.

Poptávka po ortodontických službách v České republice výrazně převyšuje nabídku, což je hlavní faktor, který tlačí na zvyšování mezd ortodontistů. Tento nedostatek specialistů (v roce 2023 bylo v ČR pouze 337 ortodontistů) znamená, že ortodontisté mohou mít vyšší mzdy i v regionech, které nejsou tradičně považovány za ekonomické centrum.

Vzhledem k tomu, že ortodoncie je specifická specializace, která si vyžaduje atestační vzdělání, a tento obor není stejně zastoupen ve všech částech ČR, je ve všech lokalitách výrazně vyšší poptávka. To zvyšuje i konkurenci mezi pacienty, kteří se snaží získat termín nebo se dostat k ortodontistovi. V praxi to může znamenat, že ortodontisté si mohou vybírat mezi pacienty (neléčí každou vadu) a mohou si účtovat vyšší ceny za své služby, protože poptávka výrazně převyšuje nabídku. Mzdy ortodontistů se tedy mohou velmi lišit od průměru.

Konkurenční tlak na pacienty (kteří se snaží dostat k specialistovi) se tedy může přenést i na ceny léčby. V regionech, kde je nedostatek specialistů, ortodontisté mohou nastavit vyšší ceny, protože existuje vysoká poptávka a nižší konkurence. 

Pacienti nemají jinou možnost, než platit vysokou cenu za ortodontickou péči, protože nedostatek specialistů a vysoká poptávka vytvářejí situaci, kdy je nabídka omezená a pacienti jsou omezeni výběrem.

Vzhledem k tomu, že ortodontistů je málo, a k tomu, že ortodontická péče pacientů nad 22 let není hrazena pojišťovnou, pacienti často nemají jinou volbu než zaplatit vyšší cenu, pokud chtějí využít odborné péče, kterou potřebují. Z tohoto pohledu se pacienti ocitají v pozici, kdy jsou závislí na dostupnosti specialisty a nemohou si vybírat mezi různými poskytovateli, kteří by mohli nabídnout nižší ceny.

Takže je to skutečně spíše otázka neexistující alternativy (pro pacienty, kteří potřebují ortodontickou péči), než že by pacienti dobrovolně souhlasili s vyššími cenami. Ocenění kvality služby a její dostupnosti je tak ve větší míře spojené s tím, že pacienti nemají mnoho jiných možností, jak se dostat k péči, kterou požadují.

Tento jev je běžný i v jiných oblastech zdravotnictví a profesionálních služeb, kde nedostatek specialistů může vést k vyšším nákladům pro pacienty.

Zároveň je pravda, že ortodoncie není hrazená z veřejného zdravotního pojištění (pokud se nejedná o pacienty do 22 let), což znamená, že pacienti za ortodontickou péči platí z vlastní kapsy. To může přispívat k vyšším výdělkům ortodontistů, protože jim je umožněno určovat vyšší ceny za služby.

Problém s nedostatkem ortodontistů je tedy nejen o regionálních rozdílech, ale i o tom, že dohánění poptávky v některých oblastech prostě není možné bez výrazného zvýšení mzdy a zajištění adekvátní péče.

* V České i Slovenské republice existuje možnost, jak lékaři (včetně zubních lékařů a ortodontistů) využívají celoživotní vzdělávání jako způsob, jak snížit svůj daňový základ a tím i výši daní, které platí. Celoživotní vzdělávání je povinné pro všechny zdravotnické pracovníky, včetně zubních lékařů, a zahrnuje účast na kurzech, seminářích, kongresech, odborných konferencích, nebo i účast na vzdělávacích akcích v zahraničí, což je přesně to, co nabízí cestovní kancelář MediTravel.

V praxi to funguje tak, že náklady na tyto vzdělávací pobyty (včetně exotických destinací) lze považovat za odůvodněné náklady spojené s plněním povinnosti celoživotního vzdělávání, což podle zákona o daních z příjmů (§24) umožňuje lékařům snížit jejich daňový základ. Tento způsob může výrazně snížit daňové zatížení, protože náklady na vzdělávací akce jsou prokazatelné a mohou být uznány jako výdaje.

Tento mechanismus je legální a využívaný, ale samozřejmě může vzbuzovat určité etické otázky, pokud je vzdělávání v exotických destinacích (např. Francouzská Polynésie, Maledivy, Thajsko, Japonsko, Patagonie, Guatemala, Indonésie, Island, plavba na zaoceánské lodi, atd.) využíváno spíše pro osobní rekreaci než pro relevantní odborný rozvoj. Na druhou stranu, pokud lékař splňuje formální podmínky celoživotního vzdělávání stanovené zákonem, má právo uplatnit výdaje na tento účel.

V případě Slovenska platí obdobná pravidla, kde je celoživotní vzdělávání také povinností zdravotnických pracovníků, a výdaje spojené s těmito vzdělávacími aktivitami mohou být uznány za nezbytné náklady pro daňové účely.

Tento systém tedy umožňuje zdravotnickým pracovníkům snížit daňové zatížení a zároveň plnit svou vzdělávací povinnost, ale také to ukazuje, jak některé možnosti v zákonech mohou být využívány k optimalizaci daňových povinností.